Master's Hammer Vracejte Konve Na Místo 1. Nordfrostkrampfland Podřípskem zavátým cirgule zní krajinář churavý zpívá si s ní. Předsmrtný škleb, omrzlá tvář hořký je chléb a sladký je lhář. Bludař zpod doškové střechy potmě si vybírá blechy. Vylézá červ a drze nám klne napadá nerv a gatě jsou plné. Zasněžené nekonečné lesy obývají pacholci a běsi kamizoly podivného střihu odér potu, karboly a lihu. Pathos řídké menáže futrovala lůza zhovadilé plantáže opustila musa mizernou šlichtu namísto duchovna cestou na šichtu zapáchá senkruvna. Pod zemí zkaženou truhly hnijí i povaleč, co sázel do lutrie v břečťanech bydlejí klubka zmijí a na plátně jeví se scenerie: U čadící petrolejky ježibaby kolozubé chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí: Belzebube, pojď si pro nás! Mlhavý klid, na očích mázdra nyvá slábnoucí svit, uschlý kmen už se kývá. Ohavný mráz, větev v křeči zkroucená zimničný třas umrlcova kolena. U čadící petrolejky ježibaby kolozubé chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí: Belzebube! Pojď si pro nás, Belzebube! Pojď! 2. Šumava Tam, kde dědkové dohoblovali veverka ve větvích šišku svou hryže tam, kde fotři pučálku dojedli červotoč prolézá dřevěné kříže. Paznehty, mozoly, dřeváky žebráků kapradí zakrejvá ruiny baráků. Boláky, postroje, žernovy, okovy vichřice zpívá, že všichni jsou hotovi. [ref:] Chmurno jest na horách, chmurno je žít Šumavan v brlohu nucen je pít po kýblech bylinný likér tam leje zatímco stará už na sabbat spěje. Zpuchřelé fěrtochy, bochánky mechové Antýgla nad Kvildou úplněk šmíruje. Zažloutlé obrázky nad ložem svatebním mokvá už nebožtík a ona mokvá s ním. O sladké pohádce, životě na horách roubené chaloupce blíže hvězd proletář zasněný leží teď na marách masařka sedá na havíře pěst. [ref] V potoce blyští se zrnéčka zlatá hora je protkána chodbami durch plamének kahanu a střelná vata údolím zaznělo tlumené "žuch". Truhlářův sirotek z Čeňkovy pily závalem v Kašperkách mysl svou moří štola je černá a prkno je bílý hoblík už bělavé kadeře tvoří. 3. Ve Víchru Nicoty Biřic mé gondoly marně štve kýl kultem se holedbá, kretén, chce jíst skořápka zbloudilá přejela cíl minula bezpočet překrásných míst. Rozkazuj vrakům, když flotila spí na dně, kde vlní se murény stín zacloumej ruinami, zteřelé bij kulisy změní se v hromady hlín. Závějí kročeje vržou tiché v ledový obzor, kde málokdy svítá kadluby závadné, všechny liché ponurá mysl žatvu zlou skýtá. Ve vichru nicoty klopýtá rek v tlumoku hubeném almužnu nesa askese - delirický požitek kosti své odložil na kraji lesa. Vrásčité větve staletých dubů lomený oblouk rozvalin hrobky do hlíny bzdí kdo měl mastnou hubu i ten, kdo hladové shrabával drobky. Čadící oharek z výklenku čpí mýtina úplňku pózuje nahá běženec šílený pod klenbou tiše spí dávno již světa jej netíží váha. 4. Námořnická V podpalubí člunu dřevěného brázdím nekonečný oceán ušetři mě, Die, života věčného beztak jsem duševně uondán! Šroubem když vlnám jsem krajkoví rval nešetře nižádnou modravou hýžď tam kde pak kormorán paběrkoval stříkala mohutná bělavá tříšť. Omamným tajfunem rejdařů vzor do lúzných tesů směroval příď kerosen v srdci, na duši vzdor co západ slunce, to plná síť. Palubu zdobila figura lepá plachty dvě k prasknutí pnuly se vpřed na plody moře a na dary sklepa vzpomíná diktát můj: podagra, vřed. Kompasu střelka už pozřela bhang v poblité mapě spí navigátor pavouků řádí už v kajutě gang rozbitý dávno je generátor. Suché jsou mělčiny, pohaslý zrak nad fjordem krouží už hejno supů zlomené kormidlo, rezavý vrak žralok se směje otvorem v trupu. 5. Podejte Mi Samopal Před vobrazem stál štětcem šermoval mírně vrávoral pak s příšernou grimasou děl: Podejte mi samopal Modernismu kal do kloaky cpal konceptualismu výkvět kyselinou pocákal. Přemýšlel jak dál, běs jej náhle jal žargon hrůzy v pranýř veda do živého ťal. Testament když psal, chlastal přitom grál osm tlustých netopýrů za svědky si vzal. Zvědavec se ptal inkoust kolik stál? lakomec všal vlastní krví lejstro podepsal. Pozejtří je bál roztancuje sál bledé dámě v černé kápi dvoří se náš král. Podejte mi samopal 6. Dreaming Bulldog (Intermezzo) [Instrumental] 7. Vracejte Konve Na Místo Na zahrádce nihilismu narkoticky voní květ přívrženci okultismu chodějí sem přivonět. Kolik barev, tvarů, vůní, zakázaných druhů ráj zmijí mládě sladce vrní, čmelák chválí vlhký máj. Na zahrádce nihilismu depkař hnojí květinu při kropení pomýšlí na svou poslední hodinu. Luny zář když trsy trávy do stříbra již oděla jasným hlasem hlaholí zde socha s křídly anděla: okultisto, nihilisto, Vracejte nám konve na místo! Podél hrobů popínavá růže také trní má kdo se píchne, ten se dívá hned jinýma očima: Skelné zraky procházejí světy vzdálenými planetami zabranými duchy zesnulými. Jestliže tam za hvězdami zahrady se pěstují kampak duše tamních tvorů do záhrobí cestují? Předtucha zlá tímto byla předznamenána když se zblízka ozval pokyn mimozemšťana: okultisto, nihilisto, Vracejte nám konve na místo! 8. Lovecraft Z temných hlubin vesmíru Cthulhu volá posilu: šupinaté bestie na bezbožné orgie. Hlava samá chapadla, pod tím silná kusadla ve strašlivém šepotu znějí slova komplotu. Dojde strychnin, dojde nafta otevři si Lovecrafta jenž ctí Necronomicon pekelný když bije zvon. Invaze hrdlořezů obalených do slizu v mimozemském koloritu paralelní realitu chtějí nám zde nastolit, do slizu nás obalit napěchovat do škatule, do vesmíru vystřelit. Došel strychnin, došla nafta otevřel jsem Lovecrafta jenž ctí Necronomicon pekelný když bije zvon. Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh wgah'nagl fhtagn. Lidstva dny jsou sečtené coby rasy bezcenné noví páni z Yuggothu k vládě jeví ochotu, namíchaj nám do infuse transkosmickou dobrotu pak deset tisíc kilovoltů zapojejí do plotu. Aeony a myriády let mozky letí na výlet fantasie zavře klec v bílém plášti zřízenec. 9. Flammarion Přilepen k okuláru v chladné noci sleduje krutý Orion delirózní sladký sen o Světa konci sní velký Flammarion. Kterápak z vlasatic svou dráhu stočí a který meteor nám zboří dům astronoma pálí unavené oči když věnuje se výpočtům. Flammarion, Flammarion! S paluby elektrické helikoptéry myslitel banalitu odmítá po drátech z Orientu bajadéry přenašeč obrazový promítá. Až jeho spisy dole budeme číst o dějích v kosmu vzdáleném obláček dýmu čeří vrtule list když mává vzduchoplavec lorgnonem. Flammarion, Flammarion! Tu stopa grogu líně s inkoustem se vine když vědec novou láhev poručil po chvíli v řadě čísel je jedno jiné výsledek celý se otočil. V termosce posledních pár kapek rumu nad kupolí temnou světel trilion k osudnému hledí takto datumu apokalypsy postilion. Flammarion, Flammarion! Na hlavě hvězdáře se zbytkem vlasů se náhle hrůzostrašně ježí šeď že kvapem blíží se konec lidstva času taková vychází mu předpověď. Výpočet brilantní jest hotov k ránu vesmírných těles pohyb vystraší povětroň těžký míří k Vatikánu všechno tam rozdrtí na kaši. Flammarion, Flammarion! Spiritismu amplion! Kosmodromu bastilion! Modernismu criterion! Apokalypsy postilion! 10. Lingam A Mikve Stojí v kryptě opuštěné lingam uvnitř mikve oči máme vytřeštěné, hlavy jako tykve. Když je čilum rozpálený materií žhavou lístky květů fialových po té mikvi plavou. Z tlampačů se pod hvězdami line hudba sfér pod svícnem je baldachýn temný jako tér. Sestupujem opatrně k lingamové sloji kde se slavnost tajuplná momentálně strojí: V podsvětí se rozvinuje scenérie hezká tritón chlípně najády zde po zadnici pleská. Opodál si Orfeus na liáně tyje očekává po obědě smyslné harpyje. Hliněný ten čilum ustavičně hulí anděl s čertem v pavillonu už se k sobě tulí. Procházeje podvědomím čas od času dřímu cítím že už skoro umím rozpustit se v dýmu. 11. Pantheismus Dobra Pod sychravým čelem, obočím zarostlým proplouvá mračno obtěžklé poselstvím výtvarný syžet krasomil přednáší přineste mu pití, ať se tu nepráší. Snažím se s autorem udržet krok pomocí hypnosy, pomocí drog labyrint myšlének, klikatý tok v náprsní láhvi mám poslední lok. Cítím v sobě sílu obra věřím v pantheismus dobra! Filosof, filosof, filosof, filosof si vyvrátil hubu z pantů zapomněl že tu má cynickou sebranku simulantů! Z jícnu sopky láva už se na nás valí uhranuté publikum, vzadu někdo balí. Litanií průtrž do brožury otisklá za katedrou se mu u brejlí potí skla. Snažím se s autorem udržet krok pomocí hypnosy, pomocí drog labyrint myšlének, klikatý tok v náprsní láhvi mám poslední lok. Cítím v sobě sílu obra věřím v pantheismus dobra! 12. Flammarion Fatal Mix Přilepen k okuláru v chladné noci sleduje krutý Orion delirózní sladký sen o Světa konci sní velký Flammarion. Kterápak z vlasatic svou dráhu stočí a který meteor nám zboří dům astronoma pálí unavené oči když věnuje se výpočtům. Flammarion, Flammarion! S paluby elektrické helikoptéry myslitel banalitu odmítá po drátech z Orientu bajadéry přenašeč obrazový promítá. Až jeho spisy dole budeme číst o dějích v kosmu vzdáleném obláček dýmu čeří vrtule list když mává vzduchoplavec lorgnonem. Flammarion, Flammarion! Tu stopa grogu líně s inkoustem se vine když vědec novou láhev poručil po chvíli v řadě čísel je jedno jiné výsledek celý se otočil. V termosce posledních pár kapek rumu nad kupolí temnou světel trilion k osudnému hledí takto datumu apokalypsy postilion. Flammarion, Flammarion! Na hlavě hvězdáře se zbytkem vlasů se náhle hrůzostrašně ježí šeď že kvapem blíží se konec lidstva času taková vychází mu předpověď. Výpočet brilantní jest hotov k ránu vesmírných těles pohyb vystraší povětroň těžký míří k Vatikánu všechno tam rozdrtí na kaši. Flammarion, Flammarion! Spiritismu amplion! Kosmodromu bastilion! Modernismu criterion! Apokalypsy postilion! Necrocock ‒ Vocals, Guitars František Štorm ‒ Vocals, Guitars, Bass, Synth Jan Kapák ‒ Drums